V článku se dozvíte:
- Jak probíhalo natáčení scén křižáků z filmu Planeta Praha
- Proč si tvůrci zvolili jako „hrdinu plátna“ křižáka mostního
- Kde v Praze se točily záběry stavby sítí křižáků
Planeta Praha je dlouho očekávaný dokumentární film od tvůrců oceňovaného filmu Planeta Česko. Štáb pod režií Jana Hoška se tentokrát vydal do zdánlivě betonové pouště hlavního města, aby zachytil fascinující život jejích obyvatel. Ne však nás lidí. Na plátně se odehrává podívaná na zvířecí příběhy v proměnlivém prostředí naší metropole. Od muflonů Thomayerovy nemocnice, slípky zelenonohé na Vltavě až po roztomilou plší rodinku obývající Petřín. Pozornému oku diváka však neunikly detailní záběry dokumentující slasti a strasti těch nejmenších, nicméně rozhodně nejpočetnějších „Pražanů“ – bezobratlých živočichů.
Na přípravě tohoto filmu se podílel i náš kolega Milan Řezáč, který odborně dohlížel na scénář a filmařské zpracování života křižáků mostních v centru Prahy. Jak a proč se tito pavoučci dostali až na filmová plátna kin nám Milan přiblížil v krátkém rozhovoru.
Tvůrci filmu Planeta Praha Tě oslovili jakožto předního odborníka na pavouky s vizí zpracovat tuto skupinu do připravovaného dokumentu. Proč jste si nakonec zvolili křižáka mostního?
Jako první mě kontaktoval režisér Planety Praha Jan Hošek. Chtěl natočit nějakého pavouka, který by obýval centrum Prahy a mě jako první napadl právě křižák mostní. Je to skutečně ikonická záležitost. Hlavně v nočních hodinách, když si budují sítě u světel lamp na mostech nad Vltavou, je velice obtížné je přehlédnout.
Jak probíhalo natáčení? Ve filmu je mnoho krásných záběrů ze stavby sítě i přímo lovu kořisti, museli jste na tyto unikátní záběry čekat dlouho?
S Janem a filmařským štábem jsme se střetli v podvečer jednoho letního dne ještě v roce 2019. Jednotlivé fáze stavby pavoučí sítě jsme natáčeli u Smetanovy lávky na nábřeží Vltavy. V terénu jsme strávili jenom pár hodin, protože mezi jednotlivými příčkami zábradlí byli desítky jedinců pavouků a každý z nich byl prakticky v jiné fázi budování svojí sítě. Pro upřesnění, křižáci téměř každou noc budují novou síť. Začínají rámem, který spočívá v upevnění horizontální příčky takzvaným „přemosťováním“ (bridging). V průběhu této fáze pavouci uvolní pavučinové vlákno ze snovacích bradavek a nechají ho pomocí větru volně horizontálně ukotvit. Z této příčky neboli mostu se pak spouštějí a vzniká základní trojúhelník, který je neodmyslitelným pilířem každé sítě. Tento proces zabere pavoukovi něco kolem 15 minut. Nejdelší část spočívá v pokládání lepivé spirály, která je energeticky a materiálově nejnákladnější. Kompletní síť připravená k lovu kořisti je vybudována do hodiny. Natáčení probíhalo za teplého večera a hmyz do sítí naletoval skutečně hojně, takže hezkých záběrů se podařilo uskutečnit několik a mohlo se upustit od záložního plánů pavouky filmovat i v ateliéru.
Říkáš, že tento pavouk je ve městě nepřehlédnutelný. Původně se ale jedná o druh břehů řek, čím je tedy daná jeho aktuální hustota ve městě?
Původní ekologie křižáka mostního je, jak říkáš, vázáná na stromy u břehů řek. Řeky slouží jako migrační koridor pro hmyz, který se ve vodě vyvíjí. Kupříkladu jepice pravidelně migrují proti proudu řek a pavouci je při tom mohou ve velkém lovit. Ve městě je tento fenomén ještě umocněn umělým osvětlením, které hmyz láká. Zdánlivá vysoká hustota ve městě taky může být daná příležitostmi k pozorování.Každý z nás někdy žasl nad zázraky světa, opřen o zábradlí na nábřeží při nekonečném čekání na noční tramvaj. Kolik z nás ale v letní noci vyrazilo s baterkou do kopřiv lužního lesa na břehu řeky? V průběhu dne jsou tito křižáci zalezlí ve škvírách prakticky k nedohledání. Dokonce i v kovových konstrukcích jsou schopni nalézt úkryty, kde není šance je uvidět. K večeru ale nastává podívaná a tito pavouci v desítkách až stovkách vylézají na mostní konstrukce nad Vltavu a budují svoje typické sítě.
Dokumentární film Planeta Praha je v současnosti k vidění na plátnech vybraných kin a my ho můžeme jenom doporučit k zhlédnutí!
