Náš týmový benjamínek Nela Gloríková se právě vrátila z 33. ročníku Evropského arachnologického kongresu, kde dosáhla velkého úspěchu. Její příspěvek byl oceněn v soutěži o nejlepší poster konference! Moc gratulujeme! O jejím originálním posteru i celkovém dojmu si s Nelou povídal vedoucí týmu Pavel Saska.
Pavel: Nelo, můžeš ve stručnosti přiblížit, o čem je oceněný poster?
Nela: Prezentovali jsme náš nedávno publikovaný článek o vlivu vybraných esenciálních olejů jako repelent nebo atraktant. Inspirovala nás značná nevole laické (často arachnofobické) veřejnosti dělit se o svoje domovy s pavouky.
Na synantropních zápřednicích mildeových (Cheiracanthium mildeii) jsme otestovali celkem 15 esenciálních látek přírodního původu a výsledky byly opravdu překvapivé!
Významný repelentní účinek jsme pozorovali u extraktu hřebíčku, ale také u ovocných vůní jako je ananas nebo banán. Naopak atraktantní, tedy přitažlivý efekt, měly výtažky z kmínu a do jisté míry i koriandru. Pro zamezení tvorby pavučinových vláken na hladkém povrchu se překvapivě účinně projevil extrakt z kořene zázvoru.
Tyto výsledky pocházejí z laboratorních experimentů provedených na jednom druhu pavouka, proto by bylo předčasné tvořit obecné závěry o repelentním nebo atraktantním potenciálu těchto látek na pavouky.
Pavel: Není to tvůj první úspěch podobného typu. Čím by se podle tebe měl vyznačovat výborný poster? Jak návštěvníka konference zaujmout? Co si vůbec myslíš o posterech?
Nela: Máš pravdu, před pár lety náš společný poster s kolegou Milanem Řezáčem získal ocenění nejhezčího posteru mezinárodní arachnologické konference v Jihoafrické Republice. Už i v průběhu mého studia na střední škole se mi podařilo vycestovat s postery do Tbilisi a do Moskvy a prezentovat je na Mezinárodní biologické olympiádě.
Když se zpětně ohlédnu, musím říct, že bych je dnes udělala zcela jinak. Při tvorbě svých posterů teď vsázím na to, že musí kolemjdoucího zaujmout do pár vteřin, a to do takové míry, že se zastaví a začne číst. Je důležité si uvědomit, že na konferenci jsou desítky možná i stovky plakátů a není v silách nikoho začíst se do většiny z nich. My však chceme, aby se divák obeznámil právě s tím naším. Poster má dle mého názoru oproti prezentaci tu výhodu, že je perzistentní. Na velkých konferencích souběžně probíhá i několik přednáškových bloků a přednášející tak sdělují své poznatky jen úzkému kruhu posluchačů.
Na druhou stranu postery jsou na očích zpravidla po celou dobu konference a mají potenciál strhnout daleko širší publikum. O to více, když má divák prostor se kolem nich procházet s kávou a chlebíčkem v ruce. Při prezentaci výše zmíněného posteru v Německu jsem zvolila zářivé barvy, které jsem doplnila autorskými ilustracemi.
Nejdůležitější pasáže plakátového sdělení jsou podle mě cíle a závěr, které odděluji nejvýraznější barvou. Důležitý je rovněž i vtip, který vážné vědecké téma odlehčí a vede k zapamatovatelnosti. Musím říct, že takto výrazný poster jsem doposud neprezentovala a byl to do jisté míry risk. Potěšilo mě, že reakce kolegů (i zasloužilých a uznávaných arachnologů) na konferenci byly velice pozitivní a všichni se shodli, že byli tak zaskočeni a zaujati, že se chtěli dozvědět o tématu více.
Suma sumárum pravděpodobně neexistuje „recept“ na výborný poster. Pokud ale poster zaujme formou pozitivního šoku, není to vůbec na škodu. 🙂
Pavel: Jak vnímáš význam účasti na vědeckých konferencích?
Nela: Pro mě to byla letos vlastně první arachnologická konference, protože poslední ročníky byli odsunuty kvůli pandemii. Byla to tedy značně podnětná událost a důležitá ve smyslu možnosti prezentovat své výzkumy před zasvěceným publikem. Potěšila mě zpětná vazba a mnohdy zajímavé připomínky a náměty k dalšímu výzkumu. Velmi příjemně mě překvapila přátelská atmosféra a vstřícný přístup profesně starších kolegů. Zajímavou zkušeností byla i značná afinita akademiků k hudbě a tanci po skončení oficiálních přednáškových bloků.
Pavel: Milane, Ty jsi se rovněž aktivně účastnil konference. Na jaké téma byla Tvá prezentace a jaké dojmy si měl z tohoto ročníku konference?
Milan: Formou přednášky jsem prezentoval analýzu přírůstků do naší fauny pavouků. Ukázalo se, že původních, dosud přehlížených druhů je menšina. Dvě třetiny jsou druhy, které k nám nově přicestovaly. Polovina z nich jsou teplomilné druhy expandující v souvislosti s globálními změnami klimatu na sever, druhá polovina pak druhy zavlečené člověkem do antropogenních biotopů. Bylo fajn se se zahraničními kolegy po několikaleté přestávce vynucené epidemií zase osobně setkat.
