Co se v článku dozvíte?
- Co jsou semenné kartičky a k čemu je v experimentech používáme?
- Jak se pozná parazitovaná mšice?
První část terénního výzkumu v rámci mezinárodního projektu ConzervES je za námi. Do projektu byla aktivně zapojena převážná část našeho týmu. V první linii potem zářili vedoucí Pavel Saska, Hana Vašková, Jiří Skuhrovec, Milan Řezáč, Jan Štrobach a Ambre Sacco, která je u nás na svém post-doktorském tažení z Université de Rennes, Francie. Ke krátkému pohovoření o prvních úspěších projektu a nadcházející vizi jsem pozvala kolegyni Hanu.
Účast v takto velikém projektu musí být náročná. Kolik zemí se aktivně zapojuje a jak probíhá vzájemná domluva?
Jedná se o celkem velký projekt s osmi partnery o kterém jsme již podrobně psali v předchozím článku.
Kde probíhají experimenty zde v Česku?
Vytipovali jsme si 10 polí s ozimými obilninami, které ve kterých jsou vysety kvetoucí biopásy a kde je zároveň při okraji pole travnatý i křovinatý biotop. Tyto lokality se nacházejí od Rakovníka na západě až po Litomyšl na východě.
Prozraď nám, jak tedy váš polní experiment vypadal.
Polní pokus má několik částí, kterými jsme se snažili zodpovědět na otázky vztahu diverzity organismů, uspořádání krajiny a klimatického gradientu. Zakopali jsme tzv. zemní pasti, které slouží k průzkumu diverzity primárně epigeických druhů bezobratlých živočichů. V projektu se ale zaměřujeme hlavně na přirozené nepřátele škůdců, jako jsou pavouci, střevlíci nebo i parazitoitoidi mšic. Dále se na lokality umisťovaly tzv. semenné kartičky pro zjištění míry predace semen plevelů, a rovněž jsme zaznamenávali diverzitu cévnatých rostlin jak na samotném obilném poli, tak v sousedních biopásech a přilehlých biotopech. V porostu plodiny nás zajímala míra napadení mšicemi a jejich parazitace.
K tomu je ale zjevně nutné umět odlišit parazitovanou mšici od té zdravé. Jak na to?
Takto napadená mšice tvoří tzv. mumii. Mšice změní zbarvení a přetvoří se v takový soudeček. Mumie jsme přenesli do naší laboratoře, kde se snažíme parazitoida dochovat a následně determinovat.
Ještě nám prosím přibliž metodu semenných kartiček. Jak pomocí nich dokážete zaznamenat míru predace semen?
Semenné kartičky jsou obdélníčky ze smirkového papíru s přilepenými semeny lipnice roční. Tento druh plevele je rozšířen napříč Evropou a jeho semena s chutí konzumuje většina semenožravých střevlíkovitých brouků. Když kartičky z terénu po týdnu odebereme, chybějící semínka lze považovat za zkonzumovaná, a tento rozdíl nám umožní vyhodnotit míru predace semínek na té dané lokalitě.
Jaké myšlenky a hypotézy za těmito experimenty stojí?
Důvod proč to všechno děláme je zjistit, do jaké míry skutečně květnaté biopásy navyšují biodiverzitu zemědělské krajiny, hlavně v kombinaci s křovinatými anebo travnatými remízky. Některé studie naznačují, že samotné křoviny poskytují dostatečné refugium pro mnohé druhy z agroekosystémů. Proto jsme je zařadili jako kontrolu v našem experimentu. Dále jde o to vyhodnotit dopad biopásů na ekosystémové služby. Důležitý je aspekt klimatického gradientu, protože předběžná data naznačují, že při atlantském klimatu jsou poskytují biopásy silnější efekt než při kontinentálním.
Probíhají stejné experimenty i v ostatních krajinách, které jsou do projektu ConservES zapojeny?
Ano, minimálně se snažíme o to, aby byl postup srovnatelný a data jsme tak mohli analyzovat společně. Do úvahy jsme však musely zahrnout i klimatický gradient, který je od pobřeží Atlantiku až po srdce Evropy značný. Z tohoto důvodu budou zbylé země realizovat obdobné terénní experimenty o něco později. Kolegové na pobřeží Francie budou kupříkladu na své lokality vyjíždět až v průběhu prosince.
Na závěr už jednom zbývá se zeptat na nadcházející směřování projektu.
Minulý týden jsme experiment založili. Tento týden vybíráme zemní pasti, analyzujeme semenné kartičky a dochováváme parazitované mšice. Výše realizovaný experiment máme v plánu zopakovat ještě dvakrát, s tím, že se zaměříme i na výzkum diverzity opylovačů.
